čtvrtek 5. května 2016

Vůně jara

Sedím v pracovně a až z obýváku cítím tu vůni. Vůni jara, pro mě tu nejkrásnější co znám. Má ji na svědomí šeřík, který mi dovezla kamarádka, co se ráno stavila na kávu. Když jsem ji viděla ve dveřích s tou parádou, nevěřila jsem vlastním očím. Ani jsem nevěděla, že už kvete. Jonda je pořád nějak nemocný a jediné, co vidíme z okna, je dvůr za domem. A vzhledem k tomu, že je na sever, ten šeříkový keřík, co tam je, má do květů ještě daleko.


Snad se už brzo budeme moct i my podívat ven. Prý už kvetou i kaštany, to bude zase radosti až budou hotové. Loni jsme tam byli skoro denně a ta hromada, co jsme pak měli doma, no škoda mluvit. Ale nesmím předbíhat, to je až podzim a ten je naštěstí ještě daleko. Zatím posílám jarní provoněné pozdravy.



Krásné voňavé dny přeju.
Vendula

Žádné komentáře:

Okomentovat